THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Niekedy sa rád opakujem. ORTHODOX z Andalúzie s každou nahrávkou dokazujú, že sú jedným z najvýraznejších spolkov, aké európska doometalová liaheň vyvrhla za ostatných 10 rokov. Postupné vystupovanie z anonymity potvrdilo skutočné ambície, každá nahrávka podčiarkla obrovský hudobný talent tohto tria. „Matse Avatar“ vychádza ako luxusné 7" EP na českom(!) vydavateľstve, „electricwizardovsky“ nazvanom Doomentia Records. Dve skladby v dĺžke osem minút sú plné kontrastov: anglicky spievaná, dravá „Matse Avatar“ pripomenie uvoľnenú meditatívnu náladu OM a kapela sa akoby vrátila do doby medzi „Gran Poder“ a „Amanecer en Puerta Oscura“. Navyše ORTHODOX snáď prvýkrát odhaľujú zmysel pre humor, keď do mystického textu vpašovali „starú morskú vílu s hlasom ako Geddy Lee“. Otočenie platne prinesie obrátenie kormidla, opäť smerom k aktuálnej dlhohrajúcej doske „Sentencia“. Inštrumentálna, do veľkej miery akustická skladba s dominantnými bicími prekvapí názvom: „YHVH“ alebo יְהֹוָה je starozákonným menom izraelského Boha; hra so symbolmi k skupine patrí. „Matse Avatar“, rovnako ako príspevok ORTHODOX na splitko „Four Burials“, vybočuje z radovej tvorby Sevillčanov, no mimoriadne vysoký štandard drží s prehľadom.
7 / 10
Matse Avatar (2010)
Sentencia (2009)
Four Burials (split) (2008)
Amanecer en Puerta Oscura (2007)
Gran Poder (2006)
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.